Antibiotika dělí farmakologie podle účinku na dva základní typy. Baktericidní dokáží mikroba usmrtit a bakteriostatická zastavují růst a množení bakterií. Avšak ani baktericidní antibiotika neusmrtí všechny mikroorganismy. Přežije tím více mikrobů, čím rozsáhlejší je infekce a čím později jsme účinným antibiotikem zasáhli. Bakteriostatické antibiotikum neusmrtí mikroby vůbec, zastaví pouze jejich růst a množení. V žádném případě tedy antibiotikum infekci definitivně nelikviduje. To je záležitostí obranných mechanismů makroorganismu ( člověka, zvířete ). Antibiotikum pouze zvýhodňuje podmínky, za kterých se makroorganismu může s infekcí vyrovnat vlastními silami. Pokud se tak nestane, pokračuje po vysazení antibiotika infekční proces novým vzplanutím nebo chronickými projevy. Důležité je tedy udržovat vlastní imunitní systém v dobré kondici. Takový imunitní systém dokáže jakoukoliv infekci, která pronikne do těla zvládnout.
Pojďme si to shrnout. Antibiotika odvedou mnoho práce, ale zdaleka ne všechnu. Pomůžou snížit množství mikroorganismů v těle, a to buď jejich usmrcením (baktericidní) nebo zásahem do růstu a množení (bakteriostatická). Úloha imunitního systému je poradit si s mikroorganismy, které se již namnožili a které antibiotika nezahubila. Pokud to imunitní systém z nějakého důvodu nezvládá, mohou vznikat chronické infekce nebo mikrobiální ložiska. V případě opětovného vzplanutí infekce nedosahuje antibiotikum původní účinnosti. Bakterie se stávají odolnými vůči jejich účinku.
Celkovým pročištěním imunitního systému obnovujeme jeho přirozenou funkci chránit nás před mikroorganismy z vnějšího i vnitřního prostředí. Úloha imunitního systému, čili naše vlastní obranyschopnost, je prvořadá a nezastupitelná.