Při sledování videa MUDr. Jonáše o symbióze a dysbióze jsem se zastavila u nápisu s upozorněním a pocítila potřebu něco o tom napsat.
Uvedené informace nenahrazují klasickou léčbu a léky s ní související.
Konkrétně mám na mysli Řízenou a kontrolovanou detoxikaci organismu. Tak tedy tato metoda je propracovaným systémem, který se zabývá celým organismem, tělem i duší. Jejím autorem je MUDr. Josef Jonáš a kromě něj ji praktikuje řada vyškolených terapeutů a detoxikačních poradců.
Cílem detoxikace je obnovit homeostázu. Když se homeostázu podaří obnovit, organismus se dokáže uzdravit. K obnovení homeostázy směřuje řada kroků, během nichž se postupně zbavujeme různých toxinů.
Odstraněním toxinů snižujeme míru chaosu v organismu, šetříme energii a tu pak můžeme využít účelně na proces uzdravování a regenerace. Tyto procesy se dějí po vyčištění tkání jaksi samy, díky vnitřní inteligenci těla, podobně jako když se vyvíjí miminko v bříšku matky.
Máte-li jakékoliv otázky, napište mi.
Homeostáza je rovnováha uvnitř organismu, při které všechny biologické děje probíhají dokonale. Je dynamická, což znamená, že se neustále obnovuje. Jejím principem je regulace pomocí zpětných vazeb.
Homeostáza je stálost proměnlivých veličin v organismu (a jejich dynamická rovnováha) udržovaná regulačními procesy na principu zpětných vazeb.
Stálost je chápána ve smyslu přípustného intervalu hodnot (optimální interval) a je nezbytná pro správnou funkci jednotlivých buněk a orgánů.
Hlavní regulované veličiny lze dělit na
(a) chemické a fyzikálně chemické, souhrnně označované jako vnitřní prostředí, tj. zejm. pH, koncentrace jednotlivých minerálů i organických látek, krevní plyny, osmotický tlak, teplota aj.
(b) hemodynamické, tj. tlak krve a objem extracelulární tekutiny
(c) metabolické, např. glykemie (hladina cukru v krvi)
(d) humorální, tj. zejm. koncentrace jednotlivých hormonů a dalších řídících látek.
Lidský organismus je vystavován neustálým změnám (vnějším i vnitřním), které mají tendenci jednotlivé veličiny vychýlit mimo přípustný interval, homeostatické mechanismy tyto výchylky tlumí, resp. kompenzují, a umožňují tak organismu se na změny adaptovat. Na homeostáze vnitřního prostředí se podílejí zejm. ledviny, plíce, krevní oběh, játra (efektory) a dále hormonální a nervové regulace. Koncepce homeostázy (navržená Walterem Cannonem v r. 1932) tvoří spolu s principy evoluce jádro paradigmatu moderní biologie a medicíny.
zdroj: http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/homeostaza-6
Máte-li jakékoliv otázky, zeptejte se.