Rub a líc užívání antibiotik

Víte že v našem těle žije více mikroorganismů, než je našich vlastních buněk?

Jak je to možné? Mikroorganismy jsou totiž mnohem menší než naše vlastní buňky. Obývají kůži, sliznice, žijí ve střevě, v tělesných tekutinách, ve tkáních i orgánech.

Symbióza

Většina těchto mikroorganismů žije s námi v symbióze. To znamená, že jsou nám užitečné a my jsme užiteční pro ně. Poskytujeme jim prostor pro život a oni nás na oplátku chrání, tím že žijí na sliznicích a nedovolí průnik mikroorganismů, způsobujících nemoc. Plní tak funkci obranné bariéry.

Rovnováha

Pokud je mezi mikroorganismy rovnováha, je vše v pořádku. Jakmile však dojde k přemnožení jedněch mikroorganismů na úkor jiných, rovnováha je narušena. Příkladem je třeba přemnožení plísní. Obávaná Candida albicans je součástí běžné mikroflory, ale běda když se přemnoží. Ta nás dokáže potrápit!

Bakterie Escherichia coli žije ve střevě. Vyrábí pro nás důležitý vitamín K. Pokud se však přemnoží a dostane se mimo své území, může vyvolat nemoc. Třeba průjem nebo zánět močových cest…

Akutní a chronický zánět

Pokud dojde k nerovnováze a přemnožení některých mikrobů, může dojít k zánětu. Zánět může být akutní nebo chronický. Akutní zánět probíhá prudce, rychle a většinou krátce. U takového zánětu zabírá léčba antibiotikem, na které jsou mikroby citlivé. Naproti tomu chronický zánět probíhá pomalu, mírně, dlouhodobě, případně se často opakuje. U chronického zánětu je účinnost antibiotika nejistá. Nové generace bakterií se často stávají v průběhu léčby rezistentními, zvykají si na určitá antibiotika. Tato antibiotika pak ztrácí původní účinnost a je nutné nasadit jiná.

Antibiotika a imunita

Zánět vždy znamená, že se imunitní systém pustil do boje s patogenem, čili původcem nemoci. Pokud do tohoto boje zasáhneme antibiotikem má to svůj rub i líc. Antibiotika usnadní organismu zvládnout infekci, ale na druhou stranu imunitní systém nedosahuje svého plného potenciálu. Pokud imunitní systém netrénuje svou vlastní schopnost bránit nás, stává se pohodlným, podobně jako my, když se vozíme autem a zanedbáváme chůzi pěšky. Zároveň antibiotikem porušujeme rovnováhu mezi mikroorganismy i v jiných částech těla a narušujeme ochranné slizniční bariéry. Tím se stává pravděpodobnějším průnik dalších patogenů třeba dýchacími cestami. Jednoduše řečeno, pokud by byl imunitní systém patřičně trénovaný a mikrobiální bariéry na sliznicích v účelné rovnováze, nedostali bychom zánět průdušek. Infekce by se do nás nedostala.

Řešení

Nasadit antibiotika ve správný okamžik je opravdové umění. Kdy jsou nutná a kdy ne? Odpověď zná lékař. U chronických infekcí je snadné dostat se do začarovaného kruhu častého užívání antibiotik. Jak z tohoto kruhu ven? Současně s antibiotiky pracovat na budování funkčního imunitního systému. Postupným pročišťováním pomocí metody řízené detoxikace  lze imunitní systém dostat do optimální kondice, kdy je schopen zvládat svůj úkol chránit nás bez nutnosti užívat antibiotika.

Byl vám článek užitečný? Dejte o něm vědět dalším lidem!